Poezie Marzanny Bogumiły Kielarové (1963) je ve své emocionální jemnosti průzračná, introvertní, po estetické stránce neobyčejně vybraná. Vyvěrá z bdělého pozorování detailu, rozjímání nad přírodou, z naslouchání vlastní citlivosti. A emoce dovedně přetváří v nebanální metafory. Je to čistá, dokonale lyrická poezie, která neupadá ani do hysterie exhibicionismu, ani do lhostejnosti zprávy
Poezie Marzanny Bogumiły Kielarové (1963) je ve své emocionální jemnosti průzračná, introvertní, po estetické stránce neobyčejně vybraná. Vyvěrá z bdělého pozorování detailu, rozjímání nad přírodou, z naslouchání vlastní citlivosti. A emoce dovedně přetváří v nebanální metafory. Je to čistá, dokonale lyrická poezie, která neupadá ani do hysterie exhibicionismu, ani do lhostejnosti zprávy